Gymnázium, Černošice

Autori: Maroš Fečík, Filip Kandravý /plusminusarchitects

Lenka Iľová, Ivo Urbánek /Iľová Ubránek architekti

Požiarno-bezpečnostné riešenie: Jaroslav Zámiš

Technológie a udržateľnosť: Daniela Menclová, Lukáš Bejček

Doprava: Tomáš Míča

Vizualizácie: Tomáš Pohanič

Miesto: Černošice, ČR

Projekt: 2025

Status: verejná urbanisticko-architektonická dvojkolová súťaž, 3.miesto

Klient: Středočeský kraj, ČR

Veľkosť pozemku: 4934 m2

Zastavaná plocha: 2065 m2

Obostavaný priestor: 32800 m3

Čistá podlažná plocha: 5730 m2

Navrhujeme přehledný a kompaktní dům. Jeden provozní celek považujeme za ekonomický a trvale udržitelný. Jeden dům jasně definuje urbanistickou logiku areálu. Umístění hmoty vytváří dostatečný rozptylový prostor před gymnáziem a prostor pro venkovní sportoviště. Hlavní vstup je jasně artikulován hlubším fasádním převisem a potvrzen příjemným bosketem ze směru hlavního pěšího tahu. Hlavní priorita návrhu je snaha o maximální vertikální prostupnost celého objektu, od vstupního podlaží po střešní krajinu. Objekt má tři nadzemní podlaží a své kvality čerpá z konceptu půlpater. Jednotlivé funkce se do sebe přirozeně prolínají. Všechny společenské prostory umísťujeme v těsné návaznosti na atrium.

V dopravním řešení upřednostňujeme pohyb pěších a cyklistů. Doplňujeme bezpečné napojení na stávající cyklostezku, která vede při břehu Berounky. Navrhujeme kryté parkování kol spolu se skladem zahradní techniky, které je přirozeně začleněno mezi stromy. Obsluhu automobilovou dopravou navrhujeme ze zklidněné Radotínské ulice s dopravním napojením z místní obslužné komunikace u vodojemu, která má charakter sdíleného prostoru. Komunikace slouží pouze pro nutnou obsluhu, tedy zásobování gastroprovozu, tělocvičny a svoz odpadu.

Veřejný prostor těsně navazující na gymnázium dělíme na obslužný s parkovacími místy na jihozápadě, prostor pro sport a hru na severozápadě a předprostor gymnázia na jihu. Předprostor zónujeme na průchozí mlatovou plochu, dlážděnou plochu před školou - vhodnou pro větší shromáždění studentů, a zelené vegetační plochy určené pro relaxaci. Na zelené plochy navazují piknikové stoly, které jsou přirozeným rozšířením školní jídelny.

Při výškovém uspořádaní volíme posun úrovní o polovinu podlaží – split level, který zkracuje vizuální a komunikační kontakt mezi jednotlivými úrovněmi. Toto uspořádaní v otevřeném vnitřním prostoru nám umožnilo přímý výstup z knihovny na terasu s venkovní učebnou a střešní zelenou krajinu. Umožnilo přirozené rozdělení střech na pobytovou severní a technickou jižní část. Přímo přístupná zelená střecha je důležitou částí návrhu, protože stísněný pozemek neposkytuje dostatečné zelené plochy pro relaxaci studentů. Dům je navržen jako plně bezbariérový. Výškové dělení na půlpatra nám také umožnilo rovnocenné a jasné propojení všech 4 klastrů s klastrem odborných učeben a multifunkční učebnou.

Koncepčně přistupujeme k návrhu společných prostor, které jsou přehledné a vyznačují se vysokou pobytovou kvalitou. Atrium je jádro školy, její centrální komunikační část. Společné prostory jsou vždy navázány na atrium. Počínaje jídelnou, pobytovými schody a tribunou tělocvičny, jednotlivými klastry, multifunkční učebnou, na posledním podlaží knihovnou a venkovní učebnou se střešní zahradou. Společné prostory neožívají jen během přestávky. Jsou primárně určeny k odpočinku, samostudiu, ale i alternativním způsobům výuky. Fluidní prostor vstupní haly s pobytovým schodištěm a jídelnou využíváme jako místo pro setkávání většího počtu žáků. Multifunkční učebnu situujeme na podlaží spolu s odbornými učebnami. Je vizuálně propojena prosklenou příčkou do vnitřního atria a prosvětlena pomocí exteriérového atria. Skrze něj dostáváme světlo i do učitelského klubu a chodby klastru odborných učeben. Multifunkční učebna je tak stále součástí výukové krajiny, je v centru dění, ale vyznačuje se dobrou akustikou a možnostmi zatemnění. Na střeše ukončujeme společné prostory knihovnou a relaxační zelenou střechou. Studenti tak mají důvod procházet celým domem.

Prostorové řešení vzdělávacích prostor navrhujeme do klastrů. Umisťujeme je na druhé a třetí nadzemní podlaží. Edukační jednotka je soubor edukačních prostorů se společným okruhem uživatelů do 160 žáků – v našem případě to je jeden klastr s 90 žáky. V druhém nadzemním podlaží ověřujeme konzervativní přístup klastrového prostorového uspořádaní pro první a druhý ročník. Jeden klastr je tvořen třemi kmenovými učebnami jednoho ročníku, sdíleným neformálním prostorem, šatními uzamykatelnými skříňkami, kabinetem pro pedagogy a příručním skladem. Na jednom podlaží jsou dva tyto klastry, které sdílejí společné toalety. Meziprostory umožňují setkávaní a neformální výuku v různě velkých skupinách, samostatnou práci, nebo jako multifunkční prostory vhodné například pro výuku jazyka. Využití nároží umožňuje variabilitu prostorů, komunikaci v rámci prostoru, a zároveň větší intimitu klastrového prostředí.

Na třetím nadzemním podlaží ověřujeme progresivní přístup společného klastrového uspořádaní pro třetí a čtvrtý ročník. Tato otevřená edukační jednotka je připravená koncepčně, konstrukčně a stavebně pro možnost prostorových modifikací za účasti učitelů případně i žáků na základě změn edukačních procesů. Edukační krajina ‘learning landscape’ představuje prostorový koncept s velmi velkým poměrem společenských prostorů, rozsahu cca 60 až 80 %, vlastní plocha pro neformální edukaci představuje 50 až 70% plochy edukační jednotky. Výuka neprobíhá pouze v učebnách, ale ve výukové krajině, která je otevřeným a multifunkčním prostorem. Klasické učebny jsou redukované na 2 velké učebny a 2 malé učebny (poloviční) v rámci spojených dvou klastrů. Flexibilita prostor umožňuje jak skupinovou práci v různých formátech, tak samostatné studium. Klíčovým prvkem je variabilní, mobilní a modulární mobiliář podporující různé způsoby využití prostoru.

Odborné učebny navrhujeme v klasickém učebnovém formátu v podlaží nad tělocvičnou. Učebny jsou uspořádány symetricky v chodbové struktuře. Učebny jsou vůči chodbě transparentní pomocí skleněných příček s policovým systémem pro učební pomůcky. Chodba je tak součástí výukového prostoru a nevznikají temné zákoutí. Učebny jsou vybaveny sklady a potřebným vybavením podle jejich funkce. Zvolený konstrukční systém a požární řešení umožní prostorovou variabilitu v případě změny výukového konceptu.

Každý klastr má svůj kabinet pro 3 pedagogy. Ostatní učitelé jsou situováni do větších kabinetů při odborných učebnách. Rozmístění kabinetů ve všech edukačních jednotkách zabezpečuje přirozenou kontrolu pedagogů nad prostory. Pedagogové mají k dispozici společnou denní místnost s přístupem do venkovního atria. Navrhujeme prostory pro 32 pedagogů. Vedení školy a psychologa umisťujeme na první nadzemní podlaží do vlastního celku.

Sportovní část navrhujeme tak, aby se dala využívat studenty i veřejností. Hlavní vstup do budovy je společný pro prostory gymnázia
i pro veřejnost navštěvující tělocvičnu. I když vstupujeme do společného zádveří s recepcí, jednotlivé provozy se nekříží. Žáci vstupují
do haly gymnázia a veřejnost do vlastní vstupní haly tělocvičny. V prvním podzemním podlaží navrhujeme tělocvičnu o velikosti 18 x 36 metrů s doběhovou zónou. Součástí sportovní části jsou šatny, sprchy a WC. Tribuna je přístupná z prvního nadzemního podlaží a stupňovitě se snižuje směrem do tělocvičny.

Provozní část gastronomického provozu se rozkládá v prvním podzemním podlaží. Navrhujeme kuchyni pro celkovou kapacitu 400 jídel denně. Jídelnu situujeme na vstupní podlaží. Její kapacita je 130 míst a v teplých měsících je stravovaní umožněno i na pevných piknikových stolech na venkovní terase. Výdej jídel je oddělitelný, tudíž může jídelna plně sloužit jako multifunkční prostor pro společenské akce školy. Ze západní strany pozemku navrhujeme zásobování gastro provozu, svoz odpadů a vstup zaměstnanců kuchyně. Provoz jídelny je dimenzován dle hrubého zadání podle počtu strávníků a lze ho dále upravit v dalších fázích projektu s přesnými požadavky provozovatele jídelny.

Důležité je různé využití životnosti jednotlivých systémů stavby zejména ve spojení s použitím semiflexibilního a flexibilního dělení prostoru otevřené edukační jednotky. Použitím tohoto principu vede i k možnosti realizace nejvhodnějšího přístupu ke tvorbě edukačního prostředí, aktivního zapojení učitelů i žáků při tvorbě edukační scény. Návrh školy využívá systém shell and core, který je známý z návrhů administrativních budov. Shell and core je systém, kde zásadním postupem je stavba konstrukce, pláště, hlavní instalační a komunikační systémy vyššího řádu se vstupními prostory. Nosná konstrukce vyžaduje technickou a morální výdrž odpovídající délce životnosti stavby 50-100 let. Ostatní části jako páteřní rozvody instalací mají cyklus obnovy 25 let. Jednotlivé jednotky se vestavují později jako fit-out dělený semiflexibilními konstrukcemi a podružnými systémy zásobování energiemi. Vymezení prostor pro edukaci, další dělící konstrukce, podhledy, detailní rozvody instalací a elektrického vedení a jejích koncové prvky, vybavení nábytkem mají předpokládaný cyklus obnovy 10 let. Uspořádání účastníků edukačního děje předpokládá cyklus obměny měsíčně, týdně i denně. Tyto principy využíváme při návrhu gymnázia a tím umožňujeme maximální adaptabilitu a flexibilitu prostor pro studenty.